Past na ekonomiku? Jak transakční daň komplikuje život v Maďarsku a na Slovensku a co na to ČR

Když politici hledají nové zdroje příjmů, finanční sektor je pro ně snadným terčem. Představa, že se z každé bankovní transakce ukrojí drobný zlomek procenta, zní na papíře lákavě. Realita v Maďarsku a na Slovensku však ukazuje, že tato daň má silný bumerangový efekt.

1. Maďarská lekce: Dlouhodobé zdražení a úprk k hotovosti

Maďarsko zavedlo daň z finančních transakcí (původně ve výši 0,1 % až 0,2 %, postupně navyšovanou) již v roce 2013 v rámci balíčku takzvaných „neortodoxních" hospodářských opatření.

Hlavní problémy, se kterými se Maďarsko potýká:

• Přenesení nákladů na klienty: Vláda sice tvrdila, že daň zaplatí banky, ty ji však téměř okamžitě promítly do poplatků za vedení účtů, příchozí a odchozí platby nebo výběry z bankomatů.
• Rozkvět šedé ekonomiky: Kvůli zdanění bezhotovostních převodů začali lidé i menší podnikatelé masivně využívat hotovost. Namísto modernizace platebního styku se země v některých sektorech vrátila o krok zpět.
• Zahraniční arbitráž: Velké firmy začaly své finanční operace a treasury management (řízení firemních financí) přesouvat do zahraničních bank mimo dosah maďarského berního úřadu.

Aktuální kontext: V posledních letech Maďarsko tuto daň v reakci na rozpočtové tlaky ještě zpřísnilo a rozšířilo ji i na devizové transakce (FX) a na platformy typu Revolut či Wise, což dále komplikuje mezinárodní obchod.

2. Slovenský experiment: Tvrdý dopad na podnikatelské prostředí

Slovensko schválilo transakční daň na podzim 2024 v rámci masivního konsolidačního balíčku s účinností od dubna 2025. Na rozdíl od Maďarska se slovenská verze zaměřuje primárně na právnické osoby a podnikatele (včetně OSVČ).

Sazba činí 0,4 % z každé debetní transakce (maximálně 40 EUR za transakci) a 0,8 % za výběr hotovosti z bankomatu.

Jaké těžkosti to na Slovensku vyvolává:

• Kumulativní efekt v dodavatelském řetězci: Daň se platí v každém článku řetězce. Výrobce zaplatí daň při nákupu materiálu, distributor při nákupu od výrobce, maloobchodník při nákupu od distributora. Ve výsledku se tak finální produkt může kvůli jedné dani zdražit hned několikrát.
• Diskriminace domácích firem: Zahraniční korporace, které mají účty v Rakousku nebo Německu, se slovenské dani z transakcí legálně vyhýbají. Domácí slovenské firmy tak ztrácejí konkurenceschopnost.
• Administrativní chaos: Firmy musely investovat nemalé prostředky do úpravy svých účetních a ERP systémů, aby byly schopny transakce správně evidovat a danit.

3. Jak se k transakční dani staví Česká republika?

V České republice se zavedení transakční daně aktuálně nechystá a politická i ekonomická reprezentace k ní zaujímá velmi chladný postoj.

Česká národní banka (ČNB), Ministerstvo financí i přední čeští ekonomové dlouhodobě upozorňují na to, že negativní dopady transakční daně výrazně převažují nad jejími přínosy.

Proč ČR transakční daň odmítá:

1. Podpora digitální ekonomiky: ČR dlouhodobě patří k evropské špičce v bezkontaktním placení a digitalizaci bankovnictví. Transakční daň by tento pozitivní trend zbrzdila a motivovala by k návratu k hotovosti.
2. Riziko pro atraktivitu země: Zavedení takové daně by vyslalo negativní signál zahraničním investorům. ČR se snaží profilovat jako stabilní prostředí s předvídatelným daňovým systémem.
3. Efektivnější alternativy: Česká vláda v rámci konsolidace veřejných financí raději sáhla po jiných nástrojích, jako je windfall tax (daň z neočekávaných zisků pro banky a energetiku) nebo úpravy sazeb DPH a korporátní daně, které deformují trh méně než selektivní daň z oběhu peněz.

Shrnutí pro klienty Devizového centra

Pro české firmy, které obchodují se Slovenskem a Maďarskem, znamenají tyto daně zvýšené náklady na přeshraniční transakce. Je potřeba počítat s tím, že vaši maďarští a slovenští obchodní partneři mohou kvůli těmto nákladům tlačit na změnu platebních podmínek nebo se pokusí tyto vícenáklady promítnout do cen zboží a služeb.

V České republice naštěstí finanční toky zůstávají touto administrativní a nákladovou bariérou nezatíženy, což českým podnikům dává v regionálním srovnání nezanedbatelnou výhodu.